Nikdy bych nevěřil, že obyčejná pauza na oběd v továrně v Ostravě mi převrátí život naruby. Kvůli malé lži kolegy Marka jsem musel přehodnotit, komu vlastně věřím a proč. Tahle zkušenost mě naučila, že i v nejběžnějších chvílích může být naše důvěra zneužita a že nastavit hranice je někdy bolestivější, než jsem si kdy dokázal představit.
Vtrhla jsem do bytu v Nuslích s pocitem, že začínám nový život. Místo svobody mě ale začala dusit samota, která se vkrádala do každého kouta mého dne. Přes nečekaná setkání a vlastní chyby jsem musela zjistit, jestli je samostatnost opravdu osvobozením, nebo jen jinou podobou vězení.
Nikdy bych nevěřila, že mě přátelství může tolik bolet. Když se ke mně po rozvodu nastěhovala moje nejlepší kamarádka Jana, chtěla jsem jí být oporou, ale postupně jsem ztrácela sama sebe. Teď stojím před otázkou, kde končí opravdové přátelství a kde začíná obětování vlastního štěstí.
