Jednoho mrazivého rána jsem v pantoflích běžela po sídlišti, protože Fík nebyl ve své boudě a z jeho pelíšku kapala krev. Nikdy předtím jsem se tolik nebála, že něco ztratím. Tehdy jsem ještě netušila, že právě tenhle starý pes mi otočí svět vzhůru nohama a donutí mě čelit svému strachu ze stárnutí a nepotřebnosti.